Krev, krevní systém

Krevní plazma, Krevní elementy, nemoci krve.

Krev můžeme pomyslně rozdělit na dvě poloviny: Tekutý podíl (plazma) a krevní elementy, kam spadají buňky v krvi cirkulující.

Krevní plazma

V plazmě jsou přítomny živiny a odpadaní látky, vitaminy, minerály, hormony, bílkoviny. Bílkoviny obsažené v plazmě plní četné úkoly, např.: s bílými krvinkami se podílejí na imunitě, s krevními destičkami na srážení krve (hemokoagulace) a následně na rozpouštění sraženého útvaru (fibrinolýza). Udržují pH krve, pomáhají s transportem lipofilních (v tucích rozpustných) látek.
Krevní plazma zbavená srážecích látek se nazývá krevní sérum.

Krevní elementy

Hlavní složku krevních elementů (99%) tvoří červené krvinky (erytrocyty), dále pak bílé krvinky a krevní destičky.

Červené krvinky, erytrocyty

Hlavní úlohou erytrocytů je transport vdechnutého kyslíku (O₂) z plic do tkání, pomoc s transportem oxidu uhličitého (CO₂) zpět do plic k vydechnutí a podíl na vyrovnávání pH (homeostáza).

Transport kyslíku umožňuje látka obsahující železo zvaná hemoglobin, která umožňuje přenos O₂.

Červené krvinky žijí cca 120 dní a jejich život končí ve slezině, popřípadě játrech, kde jsou rozloženy. Některé jejich části jsou recyklovány (Fe), jiné vyloučeny z těla ven (hem přeměňován játry na bilirubin a vylučován).

Množství červených krvinek ovlivňují ledviny. Pokud ledviny usoudí, že červených krvinek je v krvi málo, uvolní do krve hormon erytropoetin, jenž v kostní dřeni zvýší růst a uvolňování erytrocytů do krve.

Bílé krvinky, leukocyty

Bílé krvinky (leukocyty) mají za úkol ochranu našeho těla (imunitu) proti infekčním mikroorganizmům, případně proti našim vlastním nekontrolovatelně se množícím buňkám (rakovina, nádorový růst). Působení leukocytů v konkrétním místě se projeví zánětem.

Krevní destičky, trombocyty

V našem těle panuje důležitý poměr mezi srážením krve (koagulační kaskáda) a rozpouštěním vzniklých sraženin (fibrinolýza, fibrinolytický systém).

Srážení krve (koagulace) je důmyslný proces chránící drahocenný obsah našich cév:
Na srážení krve se podílí zmíněné krevní destičky a neméně důležité srážecí faktory (enzymy), které jsou v čase nepotřeby neaktivní. Posledním do trojice je samotná cévní stěna v místě poškození.

Píchneme-li se do prstu, poklidná koagulační kaskáda se v daném místě rozbíhá na plné obrátky:
Poškození cévy reflexně způsobí stažení cévy před místem poškození a tím zpomalí proud krve. Srážecí enzymy jsou aktivovány poškozenou cévou a rychle tvoří síť (protein fibrin) v místě poškození, do které se chytají krevní destičky i ostatní krevní elementy a tvoří ukázkovou zátku. Na srážení krve se též podílí vit. K, vápník.

Je-li místo poranění vyhojeno a céva opravena, je čas rozpustit vzniklou zátku, což má na starosti fibrinolytický systém. Jedná se také o enzymatický systém, na jehož konci je protein plazmin rozpouštějící fibrinové sraženiny.

Srážení krve (koagulace) v poškozené cévě chrání její obsah, ale přílišná aktivita srážecího systému může znamenat zvýšenou krevní srážlivost.
Naopak ředění krve, respektive protisrážlivost krve (fybrinolýza) sice vzniklé sraženiny rozpouští, ale její přílišná aktivita vede k poruše srážlivosti krve.

Nemoci krve

Anémie, chudokrevnost, krvácení, trombóza, zvýšená srážlivost krve, zvýšená krvácivost, porucha srážlivosti krve, hemofilie, vrozené snížení srážlivosti krve, cyanóza, nedostatek kyslíku v krvi, zmodrání, leukémie, rakovina krve, zvětšení, ztvrdnutí, natržení sleziny.

(Informační zdroje stránky)